?

Log in

No account? Create an account
Nori Nuiko
06 November 2011 @ 10:11 pm
To je strašný, nedokážu se zbavit myšlenky na to, jak jsem trapná. Každá věta, vypuštěná z mých úst nebo respektive naťukaná na klávesnici, každé gesto, každý čin se mi zdá hodný sedmiletého namyšleného fakana. Nevysvětlujte mi, že to je špatně, že jdi si, Norhi, rychle vyspravovat sebevědomí. Protože tím jen mou dětinskost potvrdíte - jak samotná infantilita, tak i vážné uvažování nad ní ("já nejsem malý!!!") je příznakem duševní sedmiletosti. Ach jo.
A taky jsem malá, patologicky závistivá dušička. Závidím okolí, internetovému a reálnému, že je chytřejší, zdatnější a všeobecně vyspělejší než já. Hm, to je fakt klinika, že?
Kromě toho, furt si na něco stěžuju. Blbý tohle, blbý tamto, tohle jsme se neučili, bojím se lidí, bla, bla... nechápu, jak to se mnou někteří vydržíte. Sorráč.

Zase jsem byla lehkomyslná a trochu se nachladila, takže se mi myšlenky poněkud motají.
A ještě, před chvílí mi Mark poslal vyspravenou "falsifikaci experimentálních dat", haha, takže možná budu pokračovat až za chvíli. No, nakonec si toho nikdo nevšimne, že.

Chvíle minula. Tu lábu jsem nedodělala, ovšem, možná zítra, to ale zas skoro nebudu mít čas...
No, aby to tu nebylo tak nudné, pokusím se vložit obrázek, co jsem nakreslila relativně nedávno. Vybarvovat asi nebudu, neumím to a nemám tu spoustu volného času, co to obvykle spotřebovává.


 
 
Nori Nuiko
06 November 2011 @ 04:28 pm
Если бы вам предложили наделить вас одной сверхспособностью по вашему желанию, что бы вы выбрали?
Nepovedlo se mi předělat otázku do angličtiny, takže to napíšu tady: ptají se, jakou nadpřirozenou schopnost byste chtěli mít, pokud byste měli možnost si vybrat.

No, já bych chtěla dobrej mozek. Fakt dobrej. Protože pak člověk vymyslí, jak ukořistit všechny ostatní schopnosti typu nesmrtelnosti, lítání ve stratosféře, teleportace... A přitom bude užitečný lidem, protože tytéž možnosti, technologie, nakonec budou mít všichni. Pokud nechce dělat zvrhlého génia, ovšem:)
 
 
Current Mood: exhaustedexhausted
Current Music: Anúna
 
 
Nori Nuiko
05 November 2011 @ 10:06 pm
... ku obrazu svému. Snad mě nezačne nikdo honit s copyrightem.
Tags:
 
 
Nori Nuiko
05 November 2011 @ 08:18 pm
No, tak si zase trochu popovídám s prázdnotou...
Asi nemá smysl se takhle hryzat,  jak se hryžu já (svědomím, chronickým pocitem méněcennosti) a kašlat na svět okolo. Von na to stejně není nikdo zvědavý, samozřejmě, a bylo by divné, kdyby byl.
Vepřové vymáchané ve víně a smaženo/vařené rozhodně není ta nejlepší věc na světě a ještě vám po tom po celém bytě smrdí svařák :P Teď nevím, co s tím chlastem, co mi zbyl. Vypít asi těžko, eště nejsem takový alkoholik, abych pila stolní víno z papírové krabice (i když bylo relativně drahé). Spláchnout do záchodu? Nebo experiment o vyvařování alkoholu? Nejsem chemik, ale co vím, tak se etanol vypařuje rychleji než voda. Jestli není s tou vodou nějak vázán... Takže teoreticky bych na konci mohla dostat obyčejnou šťávu. Hm.
Nebo zkusit uvařit z toho nějakou omáčku, zase s nějakým masem... uvidíme.

Co nového, dětičky, ve škole? Dětičky mají prázdniny. My ne, my máme čtvrtletní zkouškové:P Díkybohu tentokrát byla jenom matika a fyzika, prváci mají matiky dvě. Fuj. Fyziku jsem jakž takž tunelovala, i když mě zkoušející mučila s těmi názvy... já si totiž třeba nepamatuju, jak se odborně jmenuje takový vektor D=E+4*pi*P - rusky to zní asi jako "dielektrický posun", omg. Vždycky, naprosto vždycky jsme tomu říkali "vektor dé" a ne nějak jinak. Ale to jsem měla ještě štěstí, protože se jednoho spolužáka ptali, jaká je jednotka náboje v Gaussově systému. To ani zaboha nevím.
Matiku ještě nepublikovali. Oni si to matikáři odnesli domů, než aby to odbyli hned ten den... A vůbec, zkouška se mi zdála mnohem těžší než minulý rok, hlavně proto, že byla písemná - se živým zkoušejícím se aspoň ze všeho s trochou štěstí můžete vykecat.

Ale jsem ráda, že týden nepřetržitého učení skoro-nazpaměť je za mnou.

Mám dojem, že jsem strašně dětinská - všichni kolem mě jsou dospělí, rozvážní, sociálně způsobilí. I naprostí ignoranti a ztřeštěnci, jako například Ivan. Jsem sociální nula. Ale řečeno nechutně matematicky, každá grupa musí mít neutrální element... jedničku nebo nulu. Tak jsem nula, no. Nula je taky potřebná. Přinejhorším můžu jít do nemocnice a darovat krev, aby ze mě byl aspoň nějaký užitek.
(To před chvílí bylo další hryzání sebe sama, ke kterému jsem se tak snažila neuchylovat. Ouvej.)

Co víc? Asi nic. Neumím psát duchaplné příspěvky. Nic se neděje, kromě školy, a ta vás asi nezajímá.
 
 
Current Mood: fullfull
 
 
Nori Nuiko
16 September 2011 @ 09:27 pm

Dobré heslo, mimochodem. Patří Spiderovi Jerusalemovi:D Transmetropolitan je nejlepší číst, když jste nasráni na celý svět, je tam dostatek veselého groteskního hnusu o lidech, aby se vám udělalo líp:)

Řekla jsem si, že se jím budu řídit.

Připadám vám legrační? Seru na vás.

Chovám se/ oblíkám se podle vás jako blbec? Seru na vás.

Nechápu, co mi vysvětlujete ohledně lineárních funkcionálů? Seru na vás, přečtu si to v knížce nebo se "drze" zeptám. Je mi jedno, jestli si myslíte, že jsem blbá nebo tak nějak. 
Neumím psát a vyjadřovat se, a přesto píšu povídky? Seru na vás, mně se to líbí.
Neumím dodržovat konvenční chování a mám nepředvídatelné reakce? Však víte...
Ještě mi to furt nějak nejde, ale snažím se. Jsem holt stydlivá a ohleduplná a furt se seru s tím, co si o mně kdo myslí. Což by se nemělo:P
Akorát narozdíl od Jerusaléma asi nedokážu na lidi být zlá. No, to se časem spraví:D:D

Škola je masakr. Jako jo. Fakt. Na českých vejškách to máte nějak jednoduchý, hele. Žádných 5 dvouhodinovek v pondělí. A žádné domácáky, nad nimiž strávíte kolem pěti hodin. A žádné čtyři dvouhodinovky v sobotu!
Dnešek jsem prochodila na vysokých podpadcích a nechci si to zopakovat! Ono to sice vypadá hezky, ale tu bolest to jen stěží vynahradí. Když furt myslíte na to, jak a kde si co nejdřív sednout, není to moc sranda:P
U angličtiny jsme si s celou skupinou spletli učebnu (protože na tom papírku na nástěnce bylo napsáno 308, ne 408, kde na nás čekali! A můžou si za to sami.) Teoretická mechanika byla překvapivě fajn, ale musela jsem mžourat, když lektor psal na vzdálenější tabuli. Zato číselné metody byly na avadu - on je B. sice veselej a tak, ale povídá pátý přes devátý, takže nakonec místo samotného předmětu (který je, počítám, o kompech) jsme si zopakovali Cantorův diagonální důkaz pro nespočetnost reálných čísel... (můj oblíbený Deutsch ho používal i k jiným, mnohem perverznějším věcem, ale odbočujeme) Doufám tedy, že se příště zlepší, pže v tom, co povídá, a co předem neznám, mám kaši:)
Po vyučování jsem si zajela obhlídnout kurzy angličtiny, co tady reklamujou, a řeknu vám, jsou kurňa drahý!!! Ti lidi snad ani nemají svědomí... Tutor stál mnohem míň, v žádném případě třicet tisíc za půl roku! Ale asi nemám alternativu, když se ten ingliš chci naučit..:/
Tak, jdu odpočívat, protože to pobíhání na podpadcích po Peterhofu od devíti ráno do šesti večer dokáže člověka fakticky unavit...

Tags:
 
 
Current Mood: tiredtired
Current Music: Depeche Mode - Shine
 
 
 
Nori Nuiko
24 August 2011 @ 03:22 pm
Nevím, jestli má smysl sem vůbec psát, když je tu takový mrtvý... Začarovaný kruh. Nepíšu, protože nebudou komentáře a komentáře nejsou, protože nepíšu.
Jak někteří z mých známých zaregistrovali, začala jsem psát povídku, hery potr fanfikšn, technicky mám vymyšlený i konec a zhruba děj, ale nevím, jestli se to dokopu dokončit. Hlavní hrdinka se mi líbí - no, aby ne - protože je neideální. Není krásná, není vtipná a spoustě lidí s ní není příjemné nacházet se v jedné místnosti. (Shertin vysává kouzelníkům energii.) Ale, abyste si zas nemysleli, nezabíjí lidi velkými kupami a nedělá drsňačku...
No, o Eldarové tenhle post rozhodně být neměl. Ale částečně se jí to týká, takže...
Než jsem odešla koupit prací prášek (a zapomněla dobíjecí kupón na mobil:P), poslouchala jsem písničku "Cesta snu" od Мельница, je to taková etno-rock skupina. Melodie se mi moc nezamlouvá, ale slova jsou krásná:
...
Po cestě snu - pobídni koně - zde se tráva leskne ocelí.
Krví je červeň na konci dýky
To je pro tebe a pro mne - dvě dýky pro ty, co se stali
přízraky větru navěky.
...
Po cestě snu - tiché zvonění podkov, mlha pláštěm na ramenou.
Korunou se stala jinovatka na čele.
Ostřím deště, stínem oblaků - stali jsme se lehčí,
než pírko v sokolím křídle.


Napijem se ještě, můj mladý králi,
těžký osud na nás čeká -
ne štěstí, ne láska, ne soucit, ne bolest -
jen měsíc, jen vánice
na klikatící se před námi cestě snu...


Po cestě snu - mineme svět lidí; co je nám po Adamovi a Evě?
Co je nám po tom, čím žije země?
Jen nikdy, můj bratře čaroději, nenajdeš svou královnu,
a já nenajdu svého krále.
...


Všimla jsem si, že ve všech písních, básních, románech mě přitahuje (téměř výlučně) motiv cesty. Mým životním cílem je nemít cíl - aneb každý dosažený cíl překročit a jít dál, nezastavovat se, aby neodešla iluze nekonečna. Možná se myslíte, že to znamená "rozvíjet se" - budiž, ale hlavní je se nezastavovat. Jako foton - žije, dokud letí svou nejvyšší možnou rychlostí. Nevím, odkud se to vzalo, ale nesnáším, když má svět jakékoliv hranice - státní, fyzické, metafyzické. Občas mám pocit, že Země je příliš malá. Že možná by mi na nějako dobu stačil celý vesmír - ale i ten by, hypoteticky, mohl omrzet, pokud by byl... omezený.
Bella se (sic ritoricky) ptala, co že to lidi vidí na "studené" vědě. Odpovídám - narozdíl od příjemných představ, které se vám líbí a které tudíž dobře znáte, vás vždycky něčím může překvapit. Svět je složitější, než lidský mozek; ne, je citelně jiný než naše vědomí, proto ho můžeme nekonečně poznávat. Neomezuje nás. Baví nás. Má v sobě nekonečno. Vytáčejí mě lidé, kteří říkají, že znají Konečnou Pravdu, byť v podobě nějaké víry nebo teorie. Právě proto, že nemám ráda hranice. Existuje ráj? Všichni tam bydlí navěky ve stejných neměnně dobrých podmínkách. To je trochu horor.
V tom případě cíl "mít se dobře" je přijatelnější, protože nespokojený člověk se nikdy nebude mít dobře, a ten, co je v pohodě, se cítí dobře i mezi bezdomovci. Z druhé strany - pokud jste nespokojený, nač usilovat o něco, co nemůžete mít, dokud se neuklidníte? Můžete se uklidnit teď, pokud zrovna neumíráte hlady a máte dost peněz a žádné velké starosti...
Mně se holt líbí představa, že člověk nevládne světu, že není nejlepším jeho stvořením, že se může rozvíjet, že se nemusí rozvíjet a že vždy v našem světě zůstane Nekonečno a Záhada a Věčná cesta. Cesta snů, pokud chcete.



P.S. Všechny moje oblíbené filmy a romány jsou o cestě (Ugly Swans - o omezeních, které dává lidstvo lidem, Město zaslíbených - o nekonečnu, Vesmírná odysea - o vývoji). A všechny neoblíbené, byť hezké, o tom, jak člověk sám vědomě ukončil svou cestu (Fontána, Pí). Jsem tím jak posedlá. Nevím, možná jednou z toho vyrostu a bojím se toho - pak už svět nebude tak krásný. Psal o tom i Akutagawa, když srovnával své pocity z mládí a ze staršího věku (moc starého ne, určitě míň jak 35) - zmizela chuť jít do nekonečna.
 
 
Current Mood: blankticho
 
 
Nori Nuiko
12 August 2011 @ 10:03 am
 Nudím se, nic nechci dělat, neučím se, flákám se, mám asi teplotu, žádné jídlo doma, žeru co najdu, ukradli mi ponožky, čtu Idiota, nechci dělat matiku.
Protože je mi blbě:P
Kéž bych byla zodpovědnější...
Jinak: mám úžasný náramek s krásně absurdním nápisem "I survived Big Bang". Yeah. A obrázek strojů na čokoládu z 19 století (jak obrázek, tak stroje).
Tags:
 
 
Current Location: Praha, 9 patro
Current Mood: sicksick
 
 
Nori Nuiko
01 July 2011 @ 11:00 pm
 Prázdniny! Prázdniny!!!!! Juch!

A teď o zajímavějších věcech. Mám kamaráda, který principiálně nepije ani kapku alkoholu. On je vůbec zásaditá zásadová osoba a aktivně své zásady prosazuje, ale o to nejde. Proč je tak hodně lidí, co nepijí vůbec? Má to snad původ ve sklonu lidí k závislostem - buď nepiješ vůbec nebo piješ hodně? To nemůže být pravda, vzhledem k tomu, že spousta lidí se ohledně alkoholu drží někde uprostřed.
Mám silný dojem, že, zvláště v Rusku, to má cílem být "jiný než ostatní", originální atd. Pokud je člověk jen trochu inteligentní, chce se distancovat od opilecké masy prostého národa, takže koneckonců se společnost dělí na alkoholiky a absolutní abstinenty. Opravte mě, jestli se mýlím, ale v Čechách si lidi s tím takové starosti nedělají - když nevypijete (ani tu jednu jednu!) sklenku na svatbě, nedělá vás to hrdinou, nýbrž blbcem.
A takový k tomu mám postoj já - že se ti lidé akorát předvádějí. Já nepiju, ale z prostého důvodu: když je v tom cítit líh, mám dojem, že cucám Copicovou fixu a příjde mi to trapné. Stejně tak nekouřím, ne proto, že si nechci_ničit_plíce_a_vy_jste_apriori_hnusná_prasata, ale proto, že to nijak dobře nevoní, je potom po kouři cítit oblečení a musí to být otrava, každou přestávku běhat ven nebo do toho skleněného boxu, co máme na fakultě. Ale když spolužáci koupí láhev červeného vína na nějakém tom kolektivním dělání domácích úkolů (čti: divoké alkoholično-trávohulično), tak si naleju trochu a ochutnám, nic mi to neudělá a nemám dojem, že jsem porušila Jednu Z Hlavních Zásad Svého Života.
Mít pevné, neporušitelné zásady - to není plus. Znamená to jen, že nemáte dost vnitřní morálky a zdravého rozumu. A taky vás to dělá méně flexibilním - třeba jak ti diplomati, co rozpoutali (nebo nemohli ukončit, nevím) válku, když se principiálně nechtěli klanět tureckému sultánovi. Souhlasím proto s křesťanstvím, že pýcha je hřích. A ta jemná hranice mezi pýchou a hrdostí - no, musíme ji všichni najít, protože z jedné strany je zaslepenost, z druhé - vlezprdelství.
Proč mě vlastně napadl tento příspěvek - už dávno chci ochutnat jablečné něco, asi mošt-cider, vzhledem k popisu to není sladký (a mám dost těch sladkých limonád, fakt) a strašně dobrý, ale má to procento 4,5%. Což nikoho rozhodně nezabije a opít se tím nedá. Ale hned myslím na to, že mamka málem dostala šok, když jsem si dala trochu vína, a to prosím tu malou sklenku, ze které se obyčejně pije vodka. A vím, že bych ji nedokázala nepovědět, že jsem koupila celou flašku cideru. A bojím se, co by po tom bylo, ale nejspíš by nebylo nic. A strašlivě mě to štve.

P.S. Myslím, že náš starosta&spol by se mohli vyfotit pod plakátem "Přijďtě k nám na teoretickou fyziku! My uznáváme jen tvrdý alkohol, vtipy o pohlavních orgánech a trojité integrály." Opravdu, lidi z jiných skupin, co jsem se s nimi bavila, když jsem čekala na zkoušky, rozhodně nejsou tak sprostí.

 
 
Current Mood: calmcalm
 
 
Nori Nuiko
12 June 2011 @ 05:14 pm
Zrnka:  http://discovermagazine.com/photos/01-each-grain-of-sand-a-tiny-work-of-art

Update: Tohle je úžasná hračka! http://www.sembeo.com/media/Matrix.swf Funguje, jen pokud máte zapnutý repráky. Skoro hned pochopíte, jaký to má proncip, a dá se s tím dělat neuvěřitelný jazz.
Tags:
 
 
Nori Nuiko
07 June 2011 @ 10:06 pm
Rain  
 http://www.rainymood.com/

Zvuky deště... to se dá poslouchat věčně. Hned si představuju nekonečné pole, mírné kopce někde v dáli, naskrz promočené oblečení a maniakálně šťastný výraz ve tváři:) Zvláště když je teď tak horko. Je to děsný, jet s hromadou lidí v malilinkém minibusu, ve kterém se otevírají jenom přední okna, a vy přitom sedíte na zadní sedačce...
Opravdu jen zázrakem jsem prolezla skrze lineární algebru. SAKRAPANEBOŽETOBYLOVOFOUS!! Ale nakonec jsem to vytáhla na devítku, "Základní pojmy Jordanových forem" byla spíše kecací otázka... Kdyby se mě ptali na nějaké operátory v komplexním euklidovém prostoru, tak bych plavala (důkazy a základní fakta si pamatuju, ale pořadí... Jaké přesně věty, jak jdou za sebou... atd.)
Juch!
Jak na to koukám, furt mám nějaké zkoušky a zkoušky... kdy už bude to volno, he? Zkouškové čtyřikrát za rok, to je moc...
Škoda, že tady je tak mrtvo:P Jak jsem dlouho nepsala, tak sem lidi už nechodí... I kdyby chodili, ty moje kydy jsou poněkud pusté, píšu sem spíš abych si oživila češtinu...
 
 
Current Mood: thankfulthankful
Current Music: déšť